Jdi na obsah Jdi na menu
 


druhy magie

6. 11. 2006

Zásady bílé magie

1. Nikomu neškodit

Tato zásada má svoji tradici. Kosmický zákon trojnásobné odplaty vychází z pravidel, že vše, co uděláme, se nám trojnásobně vrátí. Přitom nezáleží, zda šlo o negativní nebo pozivní magii.

2. Nechat působit magii

Většina rituálů přináší zjevné výsledky až po čase. Proto se zdá, že vykonaný rituál nemá žádnou časovou ani prostorovou souvislost, ale okolnosti jako by vyplynuly z normálního průběhu věcí.

3. Magie vyžaduje určitou námahu

Výsledek rituálu závisí především na našem osobním nasazení, na energii, době a vědomé pozornosti. Rituály násobí a usměrňují kosmické síly. Kdo vykonává rituály povrchně anebo bezmyšlenkovitě zkracuje dobu rituálu, nikdy nevyvolá dynamickou koncentraci sil.

4. Magie vyžaduje námahu při hledání a výběru pomůcek

Kdo není ochotný podstoupit potřebnou námahu při výběru potřebných pomůcek, ten si věci ulehčuje. Potřebné pomůcky by měly být co nejkvalitnější, (mimochodem šikovný člověk si mnoho věcí vyrobí sám ).

5. Duchovní soustředěnost na rituál

Mág musí udržovat sebe i magické pomůcky v čistotě a pořádku. Měl by být seznámený s průběhem rituálu, zbavit se nečistých myšlenek a držet se cíle, který si vytyčil. Kdo ztratí soustředění, síly se rozptýlí a rituál nebude působit. Soustředěný a disciplinovaný duch působení rituálu zesílí.

6. Magie není jen vážná

Je to také radostná jednota našeho vědomí a základních životních sil. Je u ní mimořádně vážná koncentrace, ale neměl by chybět popěvek nebo tanec, pokud mohou dopomoci k úspěchu.

7. Magie je víra v sebe i rituál

Pokud se magii naučíte skutečně ovládát, je ve vašich rukou obrovská síla. Málokdo si ji umí představit, stejně tak jako si nedokážeme jak vypadá třeba nukleární reakce. Ale každý, kdo má trochu trpělivosti, píle a umu, se naučí s její pomocí měnit svůj život. Stačí mít otevřenou mysl a přijmout skutečnost, že ve universu je mnoho sil, které nám mohou být prospěšné, aniž bychom chápali jejich podstatu.

8. Jasný cíl je klíčem

Mág /čarodějnice musí přesně vědět čeho chce dosáhnout a na svůj cíl soustředit všechnu pozornost a síly. Kdo to neudělá, ničeho nedosáhne. Při každém rituálu je zapotřebí mít živou představu, jako by bylo cíle už dosaženo, tedy přesně a jasně vizualizovat (vidět), jakoby se přání už uskutečnilo.

9. Magie je dynamická síla

Bez dynamičnosti je magie odsouzena k neúspěchu. Je to hnací síla našeho vesmíru a proto se musí vykonávat s dokonalou odevzdaností .Všechny magické cíle musí vycházet s odevzdanosti a laskavé podpory - k rodině, lidstvu, přátelům, vesmíru světu a k sobě samému.

10. Koncentrace

Myšlenka soustředěná na jediný cíl je základem pozitivní magie. Kdo se připravuje poctivě na rituál a udělá všechny potřebné kroky, rozvíjí zároveň systematicky svou koncetraci duševních sil. Když si člověk narychlo zápálí svíčku, nemá to nic společného s magií, protože se mu nepodaří zkoncetrovat a nasměrovat síly. Musí se naprosto soustředit, oddat rituálu a odevzdaně ho připravit a vykonat. Jen tak vytvoří potřebnou koncetraci.

11. Síla magie

Existující síla, která je skryta v nás, předmětech, v okolí, k dosažení cíle nebo jeho změny.
- podle symbolického významu lze různé předměty vzájemně kombinovat nebo nálezat jejich vzájemnou souvislost.
- duchovní koncentrací je možno symbolická silová pole nasměrovat k určitému cíli.
- předměty v našem okolí mají svůj hmatatelný a symbolický význam

12. Symboly

Vše co je při rituálu používané, symbolizuje nějakou energii, která je v jiné dimenzi. Jestli je mág skutečně v kontaktu s touto zvláštní energií a je schopen provozovat magii, závisí na tom, jak dobře chápe reprezentativní symboly, které jsou používány v našem světě. Proto je důležitou součástí cvičení studium těchto rituálních symbolů nebo meditace o nich.

13. Negativní magie

Předchozí uvedená magická pravidla vycházejí z toho, že magie spočívá v odevzdání se a patří k božským uměním. Zcela jinak je to u negativní magie. Jejím cílem je zničení, kletba, vyvolání zla, chaosu, působení bolesti. I při této magii je nutná koncentrace zaměřená na cíl. Obrací i proti samému vykonavateli, jenž se podle trojnásobné odplaty vystavuje velkému nebezpečí !

Pokud jde o magii jsem ovlivněna čarodějnictví jako takovým a keltskou magií, kterou lidi v dávných dobách provozovali v kruhu rodiny nebo o samotě. Podstatou je uctívání přírody a Země. Ctění změn ročních období a fáze měsíce. Dnešní lidé přijateli vykonávat náboženské praktiky mimo hranice konkrétní tradice, zvlášť pokud se rozhodně člověk stát se samostatně působícím (takový, který není spojen s některou působící skupinou). Keltské pohanství má mnoho podob, a každá tvoří svou tradici.

K čarování se používá většinou - oltář, číši, athame ( rituální nůž), hůlku, kadidlo nebo vykuřovadlo či kvalitní vonné tyčinky, misky na sůl, vodu, pak symboly zastupující živly, a další předměty a symboly podle svého cíle, přání a druhu živlu. Nástroje jsou pouze katalyzátory, které pomáhají zaměřit se na cíl pomocí soustředění síly čtyř živlů - stavebních kamenů na dosažení požadového výsledku.

Kdy provádět rituály - k rituálům, by mělo dojít, kdykoliv kdy cítíte potřebu. Rituálům, byste se měli věnovat, když nebude nikým vyrušováni nebo přistiženi, kdy se budete cítit naladěni a schopni soustředit se na daný postup. Magie v zájmu zisku, přírůstku nebo něčeho zvětšit je za přibývajícího měsíce a magie , která má něco zmenšit, ubrat je vhodná za ubývajícího měsíce. Nejvhodnější čas na provozování magie je ten, kdy ji opravdu potřebujete vy. Jenom tehdy budou vaše přání silná, aby se kouzlo mohlo podařit. Pokud, provádíte kouzlo, které se má provádět v rituálním prostředí použijte období "mezi časy" ( např.soumrak, půlnoc, úplněk, ), abyste dosáhli co nejmocnějšího účinku. 

O rituální magii

Je souhrnem poznatků, který má pomoci navodit a urychlit žádané změny v různých oblastech života. Pomáhá uvolňovat tvořivou mysl a podvědomí. Aby jste se dobře spojili s energií, je vhodné používat co nejvíce symbolů. Aby jste co nejlíp napomohli své vizualizaci můžete využít například barvu, vůni, rostlinu, kameny, sošku, obrázek, přání napsané na pergamenovém papíru. Při rituální práci hraje důležitou roli opakování - 3x, 5x, 7x nebo 9x opakovat zaklínadlo, přání, kouzlo. Čísla 3,5,7,9, mají mystickou moc. Aby magie byla účinná, musíte věřit, že dokážete vyvolat změnu. A aby změny mohly nastat, je tedy nutné uvěřit, že dokážete kouzla praktikovat. Někdo tvrdí, že vykonávat magii sám pro sebe je špatné. Podle mne je to mylná představa. Protože pokud nedokážete využít magii pro sebe, je velmi malá pravděbodobnost, že toho dosáhnete pro ostatní.

Lidová magie

Pod pojmem magie se většinou rozumějí praktiky, jimiž mají být ovládány nadpřirozené síly. Toto slovo je odvozeno od označení perských kněží, což ilustruje skutečnost, že prostředky k tomuto ovládání byly součástí kněžské praxe nejen perského, ale snad i všech ostatních náboženství. Tyto praktiky byly také kněžskou vrstvou uchovávány a pořádány do spekulativních systémů. Tím se magie stala disciplínou teoretického bádání a někteří její příznivci se proto od samotných magických praktik distancují a považují magii spíše za způsob, jak chápat život a svět.

Tato distance je pochopitelná, protože pod vlivem monoteistických náboženství (judaismu, křesťanství a islámu) jsou magické praktiky chápány jako podřadné, ba dokonce heretické a slovo magie tak souzní s čarodějnictvím, vnímaným také jako tajná a podezřelá činnost. Monoteistická náboženství totiž radikálně vystupují proti snaze člověka nadpřirozené síly ovládat. Naproti tomu veškerý zájem člověka soustřeďují na jediného Boha a prosazují pokoru a bázeň před ním. Je tedy přirozené, že v západní civilizaci byla magie vytěsňována do ezoterní oblasti, která zůstává v skrytu a pod povrchem náboženského dění.

Důsledkem tlaku většinové společnosti, ovlivněné monoteistickými náboženstvími, je tak i tradiční dělení na společensky ospravedlnitelnou bílou magii, která má sloužit k prospěchu člověka, a černou magii, která má škodit. Do oblasti bílé magie se řadí různé ochranné magické úkony včetně přípravy talismanů, do oblasti černé magie pak uhranutí, přivolávání smrti, neštěstí nebo nemoci, ale také např. sexuální magie. V současné době, kdy se magie stává společensky přijatelnou, však toto dělení ztrácí smysl.

Magie (ať ve smyslu praktik, nebo životní filozofie) je součástí řady ezoterických směrů a škol a je od ezoterismu prakticky neoddělitelná (např. celou oblast věštění je možno spatřovat také jako jeden z druhů magie, tzv. divinační magii). Podobně nejasná hranice vede i magií samotnou. Přestože je přechod z jednoho typu do druhého neznatelný, má smysl se pokusit magii dělit na "vyšší", badatelskou a experimentální, nazývanou hermetismus, a na "nižší", praktickou a lidovou, označovanou také jako čarodějnictví .

Jako lidovou magii nebo čarodějnictví označujeme tajné provádění magických praktik za konkrétním účelem, např. za účelem uzdravení, nebo naopak přivolání nemoci, zabránění, nebo přivolání smrti, způsobení prospěchu, nebo škody lidem a domácím zvířatům, vzbuzení lásky, získání ochrany před neštěstím, ovlivnění přírodních dějů (např. přivolání deště) apod. Nositelem síly, kterou magie údajně vytváří, může být slovo (např. při uřknutí či prokletí), předmět (např. amulet), jídlo, nápoj, mast apod.
Ačkoli je vymezení čarodějnictví proti jiným pojmům nejasné, pokoušíme se ho předchozím odstavcem odlišit od jiných jevů, s nimiž bývá zaměňováno: od lidového léčitelství, které nemusí být magické, od šamanismu, který předpokládá šamanovu iniciační zkušenost ve změněném stavu vědomí, od satanismu, jehož základní charakteristikou je vzdor vůči společnosti, vyjádřený symbolikou satana, a konečně i od badatelské, "vyšší" magie, kterou nazýváme hermetismus a která směřuje k odhalení zákonitostí a nemusí si klást žádný praktický cíl.

Postavení čarodějnictví v západní společnosti bylo vždy nejisté kvůli oficiálnímu zavrhování magie jako takové. V dobách, kdy se společnost cítila oslabena či ohrožena, se čarodějnictví mohlo stát hromosvodem pro uvolnění kolektivního strachu, hněvu či napětí. Tak po kruté zimě a epidemii neštovic v roce 1692 propukla hysterie proti čarodějnictví v Salemu v americkém státě Massachusetts, které padlo za oběť více než dvacet lidí včetně místního faráře.

Represe vůči čarodějnictví však poznamenaly Evropu ještě daleko citelněji než hysterií nesené procesy v Massachusetts, Connecticutu a na dalších místech USA. Není sice možné vystopovat, kdy začaly, ale rozhodujícím impulzem pro rozšíření represí se stalo vydání buly Summis desiderantes affectibus nemravného a zkorumpovaného papeže Innocence VIII. v roce 1484. Na jejím základě sepsali dominikáni Jakob Sprenger († 1495) a Heinrich Krämer (†1505), zvaný Institoris, knihu Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Kniha vyšla poprvé roku 1486 a po tomto datu ještě mnohokrát. Sloužila jako návod pro vyhledávání, stíhání, vyšetřování a odsuzování čarodějnictví, z něhož byly v tehdejší výrazně patriarchální společnosti podezírány většinou ženy.

Represivním orgánem, jemuž tento návod sloužil, byla svatá inkvizice (odvozeno od "vyšetřování"), instituce římskokatolické církve ustanovená ve 13. století k zápasu s heretickými skupinami uvnitř křesťanstva a později i s čarodějnictvím i s reformačním hnutím. Výkon inkvizice byl svěřen dominikánskému řádu. Pravidla inkvizice byla pro obviněného krajně nevýhodná a přímo vybízela ke zneužívání: obsahovala povinnost udat podezřelého, umožňovala přijímání anonymních svědectví, neveřejné projednávání bez obhájců obviněného, užívání mučidel atd. Spojení exekutivní a soudní moci způsobilo, že rozhodnutí inkvizitorů podléhala emocím a hysterii. Ačkoli inkviziční praktiky byly kritizovány i ze strany představitelů římskokatolické církve - příkladem je německý jezuita Friedrich Spee von Langenfeld (1591-1635), - inkvizice se udržela až do začátku 19. století. Odhaduje se, že počet obětí čarodějnických procesů mohl dosáhnout až 100 tisíc.

Čarodějnictví a snad i satanismus rozkvetly ve Francii ve druhé polovině 17. století. Nejznámější případy byly spjaty se dvorem francouzského krále Ludvíka XIV. (1643-1715). Ve snaze získat lásku tohoto krále využila Françoise Athénaisová (1641-1707), markýza de Montespan, služeb Catherine Deshayesové, proslavené věštkyně a čarodějnice. Kvůli udržení této lásky se o několik let později markýza obrátila na odpadlého kněze Guibourga, jehož praktiky magické mše a vzývání démonů lze označit za satanistické. Je příznačné, že Catherine Deshayes byla upálena a Guibourg zemřel ve vězení.

Praktiky, které byly až do moderní doby s větším či menším opovržením považovány za čarodějnické, pomohl v západní společnosti uvést na světlo či alespoň do polostínu Gerald Brosseau Gardner (1884-1964), když v padesátých letech minulého století zpopularizoval dílo antropoložky Margarety Murrayové. Teze o čarodějnictví jako pokračování pohanského náboženství, kterou Gardner od Murrayové převzal, podnítila vznik novodobého zájmu o pohanství a jeho programového vyznávání v novopohanských skupinách Wicca.

U nás se v současnosti k čarodějnictví výslovně hlásí manželská dvojice fotografů a publicistů Ariany a Ravena Argoni. Jméno Argoni se pro veřejnost v poslední době stalo reprezentantem čarodějnictví, které je rozšířeno o rity pocházející z nejrůznějších náboženství světa. Ezoterický pohled na svět této dvojice zdůrazňuje harmonii těla a duše a její význam pro zachování zdraví a dlouhověkost. V této harmonii má nezastupitelné místo nahota, přijetí vlastního těla a sex. Tato autorská dvojice proto často hovoří o "sexuální magii", ale "magii sexu" - zdá se - pojímá spíše symbolicky. Některé zveřejněné autoportréty jsou pornografické. Knihy této dvojice prokazují jejich zájem o další obory ezoterismu (tarot, alchymii, energetickou manipulaci) a jejich schopnost tento zájem předat veřejnosti.

Za čarodějnické či magické označují z reklamních důvodů své triky proslavení iluzionisté Uri Geller (* 1946) nebo David Seth Kotkin (* 1956), který vystupuje pod uměleckým jménem David Copperfield. Módní zájem o magii využívá a zároveň i povzbuzuje série knih o Harry Potterovi britské spisovatelky Joanne Kathleen Rowlingové (* 1965).

Jedním z témat lidového čarodějnictví byla ochrana před upíry, tajemnými bytostmi, které se mají živit sáním lidské krve. Do čarodějnictví tyto bytosti přešly pravděpodobně z početného zástupu přírodních démonů, jimiž se vyznačovalo slovanské náboženství. Toto okrajové téma lidové magie, jehož obdoby jsou známy i z mimoevropských náboženských prostředí, se pro svou tajemnost dostalo do okruhu zájmu umělců epochy romantismu. V uměleckých i v poněkud pokleslých ztvárněních se upírům dostalo konstantních atributů, které umožnily zařadit je do ezoterické disciplíny, nazvané vampyrismus.

Víru ve vampýry ve 20. století zpopularizoval irský spisovatel Bram Stoker (1847-1912) románem Dracula (1897). Minulé století pak zaznamenalo několik kriminálních případů, v nichž hrálo hlavní úlohu sání krve (buď domnělé, anebo snad skutečné jako projev psychické nemoci). U nás tématem vampyrismu pokusil zaujmout Petr Štěpán (* 1962), vedoucí hudební skupiny XIII. století a autor spisu Kniha Nosferatu Vampírská bible. Přijatelnost svých teorií zvyšuje tvrzením o možnosti vampýrského sání nejen krve, ale "pouze" životní (tzv. kosmické) energie. Tento hypotetický způsob nazývá "psychickým vampyrismem".

Šedá a zelená magie

ŠEDÁ MAGIE

Je kombinací bílé a černé magie

Bývá označována za univerzální magii a přiklání se k názoru dělení magie pouze podle povahy kouzelníka.

Používána jsou kouzla jak pomocná, tak i škodlivá

Šedou magií je také označována běžná, kouzelnická magie

ZELENÁ MAGIE(PŘÍRODNÍ)

Je založena na pochopení síly země.

Využívá se k léčení pomocí přírodních prostředků, jako jsou bylinky.

Zelená magie může, ale nemusí být pouze prospěšná.

Tento druh magie je využíván například Elfy. Bývá ztotožňována se šamanismem.

Dělení magie

Dělení magie:

Magie jakožto taková do sebe pojímá značné množství nejrůznějších praktik a operací, utvářejíce tak její povahu a druh. Následkem tohoto pak magii můžeme tříditi a to z různých hledisek do několika základních kategorií, kteréž se následně dále dělí.

1) pohled dle účelu: - magia alba (bílá magie)

- magia nigra (černá magie)

Toliko diskutovaná otázka dělby magie na "bílou" a "černou" není ve své podstatě odvislá od magie samé, neboť ta vždy pracuje dle jedněch a týž zákonitostí, nýbrž jest problematikou osobnosti mága. Kritériem zde jest dosažený stupeň etiky a morálky (duchovní zralosti) hierofantovi. Obecně pravíme, že magie "bílá" jest vymezena altruistickými skutky dobra a magie "černá" egoistickými a egocentrickými počiny zla. Připustíme-li relativnost právě zmíněných pojmů "dobro" a "zlo", ježto jsou různými individualitami vnímány odlišně, neboť vystupují jakožto výslednice návyků společenských norem etiky a morálky, jest zřejmé, že tyto normy, jakož i samotné jejich chápání mohou a jsou odlišné od doby, místa i kultury a v důsledku tohoto více či méně proměnlivé. Na právě popsané nutno nahlížeti z univerzálního pohledu jsoucna. Meditace nad tímto předmětem může adeptu otevříti i jinou dimenzi zkušenosti a chápání tohoto problému.

2) Hledisko předmětu:-magia naturalis (přírodní magie)

- magia innaturalis (magie nadpřirozená)

Toto dělení jest dělením základním, kteréž se dále větví, neboť obsahem hlediska předmětu jest celá škála nejrozmanitější magické praxe.

Magia naturalis - pracuje s magickými činiteli skrytými v přírodninách (astrální esence neb kvintesence rostlin, nerostů - zejména drahokamů a polodrahokamů, určitých živočišných substancí apod..). Vychází ze spagirické alchymie, jak původní tak více méně zprofanované, jejímž předmětem jest příprava tzv. arkán, filtrů, mumií atd..

Magia innaturalis - pracuje se stávajícími, neb uměle vytvářenými astrálními útvary. (bytostmi živlů, elementály, elementáry, larvami apod..); jejím zvláštním druhem jest "nekromantie" někdy také nazývána "nigromantie" (vyvolávání "duší zemřelých lidí", v pravé podstatě se jedná o evokaci astrálního těla zemřelého, kteréžto má pouze dočasného trvání, leč vě většině případů jde pouze o různé formy astrálních larev, vytvořivších za života zemželým). Také tato magie vychází z alchymie avšak spirituální. Všeobecně jí dále dělíme na : psychurgii (magie nižší) a theurgii (magie vyšší, neb božská).

Psychurgie: toto odvětví magie jest zaměřeno na vlastní astrální dimenzi operatérovu, uskutečňující se jakož evokace a instrumentalizace objektivizovaných sil jeho transcendentního subjektu, kteréžto jsou zasvěcenci označovány coby síly démonické, reprezentujíce krom jiného, nejhlubší vrstvy fylogenetické zkušenosti člověka, sahajíce až k prožitkům atavismů, jejichž kořeny vedou k podstatě dračích kultů. Rozlišujeme psychurgii konstruktivní. Do této oblasti magického snažení spadá zhotovování pantakulí, talismanů, amuletů, sigílií, zrcadel, voltů a pod.; psychurgii evokativní. Fenoménem této velmi lákavé kategorie jest pasivní, především pak aktivní styk s astrálními entitami různých kvalit.

Theurgie: jest zaměřena na účelovou komunikaci s kosmogenními silami vyššího řádu. Jedná se o výrazně ritualizovanou formu praxe, jejímž předpokladem jest dosažení vyšší úrovně duchovního vývoje operatéra. Pojímá do sebe oblasti invokativní (andělé, géniové apod.), evokativní (duchové živlů, sféričtí pragéniové a pod.) a kreativní (práce s egregory).

Existuje ještě celá řada druhů magie a jejich praktického použití, kteréž se navzájem doplňují a prolínají. Zmíniti se o všech jest takřka nemožné a především neúčelné. Adept na své cestě teoretického a praktického poznávání bude moci sám poznati i jiných, mnou neuvedených, magických systémů a modelů, jakož např.: magie zvědná, sférická, kabalistická, enochiánská atd.. Nutno ještě poznamenati, že zde předložené jest pouze jedním z mnoha existujících pohledů na rozdělení magie, a jest pouhým nástinem pro hledajícího, nikoli vyčerpávající látkou.

Sexuální magie

Sexuální magie je jedna z nejmocnějších forem magie, které známe. K magickým účelům se používá celý sexuální zážitek, protože jsou v tu dobu zvýšeny všechny faktory mimosmyslového vnímání. Mysl je citlivá a při orgasmu již mnoho lidí zažilo pocit nekonečnosti i pocit, že jsou pohlcováni svým partnerem. Sexuální akt je jasně nejlepším a nejpřirozenějším způsobem k vytvoření síly. Ta je pro magii nezbytná. Vždy se začíná pomalými pohyby, které se postupně zrychlují. V kruhu může sedět jak dvojice, tak samotná čarodějnice. Začíná se jako vždy s krátkou meditací o tom, čeho chceme dosáhnout. Tělo probádáváme se zavřenýma očima, hladíme a nevyhýbáme se dotekům. Orgasmem je veškerý nervový systém zapojen do exploze ve vnitřním kosmu. Ten by se měl proto odkládat co nejdéle. Čím delší doba uplyne, tím větší sílu bude kouzlo mít. Zvolit můžete i tantrickou magii, při které se sleduje hlavně partnerův dech a pohyby těla jsou zredukovány na minimum. Nehybné spojení může trvat i několik hodin, skrze energická centra uvnitř těla cirkuluje energie. I v sexuální magii ale musí každý projít určitým vývojem a neustále se zdokonalovat. Sexuální magie je i velice užitečná jako doplněk k takovým činnostem, jako je věštění a astrální projekce. Pokud ale máte pocit, že vám nevyhovuje, nenuťte se do ní. A co když se někdo dozví, že se sexuální magií zabýváte? Není nic jednoduššího, než zvolit zavazující kouzlo.

Zavazující kouzlo

Tímto kouzlem zabráníme, aby bylo prozrazeno tajemství. Použijeme hliněnou, látkovou nebo voskovou figurku. Při rituálu ji musíme pojmenovat po osobě, kterou představuje. Oslovíme ji jménem, vezmeme jehlu a 53 cm dlouhou nití z červeného hedvábí zašijeme loutce ústa. Šití ukončíme ovinutím zbytku nitě okolo těla loutky. Soustředit se musíme na fakt, že osoba nesmí mluvit na zakázané téma. Po ukončení rituálu je loutka zahalena do kusu bílého plátna a uložena na bezpečné místo. Dokud bude nit na svém místě, představovaná osoba je zavázána mlčením o daném tématu.

Stříbrná magie

Také se zve Magií Měsíce.

Všeobecně se o stříbrné magii mnoho neví. Zatím co bílá magie i černá magie mají přibližně jasně dané parametry, které je určují a identifikují, stříbrná magie se v porovnání s nimi chová neutrálně.

Stříbrná magie má údajně za vinu jev zvaný lykantropie (přeměnu jedné životní formy do jiné, z pravidla z lidské bytosti do zvířecí), která se dějě právě za úplňku, kdy stříbrná magie měsíce má největší sílu a vyskytuje se v nejčistší formě.

Stříbrná magie má také vliv na magické schopnosti jinak nemagických předmětů. Amulety se dají "dobíjet" v úplňkovém svitu, stejně tak některé rostliny a byliny, potřebné k magickým obřadům je doporučeno, ne-li přímo nařízeno utrhnout za úplňkové noci.

Celkově se má za to, že oproti dvěma ostatním druhům magie (více méně charakterním) je magie měsíce prapůvodní energetickou materií. Čistou, strohou a plně neutrální. Proto ji lze využít ke transformaci v bílou i černou magii, kdy jí mág rituálem vtiskne charakter a účel.

Bylo také zmiňováno spojení mezi vampíry a stříbrnou magií, leč tato doměnka není ničím podložena.

Wicca

V dnešní době je nejrozšířenějším kultem bílé magie tak zvaná Wicca.

Wicca je neopohanské náboženství, jež je rozšířeno především v anglosaských zemích. Samotné slovo "Wicca" ve staro-angličtině označuje čarodějnici nebo čaroděje. Samotní příslušníci tohoto náboženství se také označují za čarodějnici či čaroděje, ale neztotožňují se s veškerým čarodějnictvím.

Bohové

Wicca v zásadě uznává dva bohy - Rohatého Boha a Bohyni. Podle všeho nemjí žádná konkrétní jména, ale bývají označováni jmen bohů z jiných panteonů (např. Bohyně se někdy nazývá Diana, Ištar, Isis, Brghid apod.), je ovšem nutno uvážit, že některé informace v gardneriánské tradici jsou sdělovány jen zasvěceným, takže mohou existovat nějaká jejich "esoterní jména". Ta ale určitě nebudou universálně přijímána všemy wiccany.Během rituálů odpovídá Bohovi a Bohyni kněz a kněžka.

symbol bohyně wicca

Bohyně-má tři aspekty - Bohyně Panna, Bohyně Matka a Bohyně Stařena, které souvisí s fázemi měsíce. Právě Měsíc je považován za kosmické těleso, které bohyni odpovídá, ale ona má mnohem širší pole působnosti než jen kosmickou funkci. S trochou zobecnění by se dalo říci, že odpovídá představě tzv. "Bohyně Matky (Země)".

Rohatý bůh-o Bohu se často předpokládá, že hraje menší úlohu než Bohyně, ale de facto jsou si spíše rovni. Bůh je synem, milencem i manželem Bohyně a jako nebeské těleso mu odpovídá Slunce. K jeho hlavním rysům patří jeho smrtelnost a znovuzrození (Bohyně nikdy neumírá). Tento průběh jeho života je spojen se svátky během roku i s jeho charakteristikami. Na začátku zimy se odebírá do podsvětí a o zimním slunovratu se Bohyni narodí syn, které plně dospěje s příchodem jara, kdy je rozverný a dovádivý. Na podzim je už starý a blíží se jeho smrt.Bývá často zobrazován s rohy a falickými symboly, což oboje je symbolem plodnosti.

Svátky

Wiccané slaví během roku osm velkých svátků, které se většinou označují jako sabaty, a dvanáct až třináct úplňků obvykle označovaných esabaty. Velké svátky jsou odvozeny z postupné dráhy slunce kolem země (slunovraty, rovnodennosti a vrcholy ročních období). Ve dnech svátků se obvykle nevykonává magická práce, přesto je mnoho wiccanů považuje za obzvláště vhodné dny pro magické účely. Každý sabat je odlišný od jiného a většinou se vztahuje k příslušnou fázi mýtu o Bohu a Bohyni. Esabaty se od sebe většinou neliší.

Jednotlivé sabaty jsou většinou označovány keltskými jmény:

Imbolc 1. - 2. února je označován jako "svátek světel" a pojí se k živlu ohně. Jeho dnešním ekvivalentem jsou Hromnice. Ostara 21. - 22. března je oslavou příchodu jara. Zvykem jsou květiny, rituální zasazování semen a práce s bylinkami. Beltane 30. dubna - 1. května je oblíbeným svátkem plodnosti. Staví se májka jako symbol spojení mužského a ženského principu, tradičním jídlem jsou koláče. Litha 21. června - 22. června je typická přeskakováním ohně - symbolickým očišťováním a spalováním všeho špatného. Tradičně se jí čerstvé ovoce. Lughnasadh 31. července - 1. srpna je prastarým keltským svátkem žní. Oslavuje se plodnost země a vrchol cesty slunečního boha. Mabon 21. - 22. září se v pozdějších dobách oslavoval jako dožínky. Bohyně se stále ještě pohybuje po světě, zatímco Bůh je už v podsvětí. Samhain 31. října - 1. listopadu je v obvykle keltské tradici označován jako konec starého roku a začátek nového. Začíná temná polovina roku. Bůh se nyní stává se vládcem mrtvých. Yule 21. - 22. prosince je nejtemnějším dnem roku, ale právě od tohoto dne zase začne světla přibývat. O tomto svátku se totiž narodil Bohyni syn, který je budoucím bohem

Modrá magie

Runa-Azyr, kometa moci

Nebeská magie je velmi lehká a snadno zmizí vysoko do vzduchu, kde tvoří mraky mezi oblohou a zemí. Mračna nebeské magie překrucují vzory hvězd a ostatních nebeských těles a jsou to tyto překroucené vzory, které se nebeští čarodějové učí znát a analyzovat. Někteří nebeští čarodějové schopni předvídat budoucnost a vidět znamení na obloze a jejich předpovědi jsou často velmi přesné. Vztah mezi vyššími vrstvami oblohy a nebeskou magií také dává čarodějům schopnost vyvolat blesky a divoké větry, kteréžto schopnosti se dají dobře využít v boji.

Červená magie

Runa: Agshy, také známá jako Aqushy, klíč k tajemství

Ohnivá magie je jako horký, suchý vítr vanoucí z pouště. Proudí a vlní se jako plamen a šíří se jako požár přes pouštní písky a sluncem vyprahlá pole. Je přitahována ohněm a horkem a víří v mohutným vírech nad vulkány Hor konce světa. Ohniví čarodějové mají pověst odborníků na oheň a jejich schopnosti sesílat ohnivé koule a požáry mají pro armády skvělé využití. Mají sklon být náladoví s prudkou povahou a nestálými city. Rozzlobenému ohnivému čaroději je lépe se vyhnout.

Zlatá magie

Runa: Channon, také známá jako Chamon, plachtící orel

Zlatá magie je těžká a hustá, vsává se do země, kde je přitahována kovovými rudami, zejména drahými kovy jako je zlato. Podle některých to vysvětluje přitažlivost zlata pro inteligentní rasy a jejich touhu bojovat a zabíjet se proň. Zlatá magie může být použita k ovládání citů, zejména základních jako chtivost, žádostivost a závist. Ale zlatí čarodějové jsou především alchymisté. Jejich znalost metalurgie a schopnost nalézt (a někdo věří vyrobit) zlato učinila jejich fakultu velmi bohatou. Toto bohatství vyneslo zlatým čarodějům ve Starém světě vysoké postavení a ti často slouží jako rádci šlechticům a králům. Jsou také známí pro své umění vyrábět magické předměty z drahých kovů.

Jantarová magie

Runa: Ghur, šíp

Jantarová magie je syrová, téměř neschopná zkrocení. Je to síla, která seká jako drápy divoké kočky. Málokdo může úspěšně pracovat s jantarovou magií, jelikož je to primitivní síla vyhánějící rozum u všech krom nejschopnějších. Jantarová magie se shromažďuje na divokých místech světa, v hlubokých lesích daleko od lidských sídel, kde se divoká zvířata toulají v šeru stromů. Jantaroví čarodějové sdílejí něco s divočinou a často žijí v divočině, jsou divocí lovci s přirozenou spřízněností se světem zvířat. Jsou to obvykle samotáři, zřítka klidní v civilizované společnosti. Jantarová fakulta v Altdorfu je jen symbolickým místem k setkávání, většina učení fakulty se odehrává v jeskyních a na mítinách v hlubokých lesích Říše.

Ametistová magie

Runa: Shyish, kosa

Ametystová magie je nebezpečnou silou, neboť ze všech osmi proudů je nejblíž temné magii chaosu. Vane skrz minulost, přítomnost a budoucnost, prolíná časem a sleduje nepozorovaný proud osudu. Říká se, že je spřízněna se smrtí, je přitahována na hřbitovy, márnice a bojiště a visí jako purpurový stín kolem šibenic.Ametystoví čarodějové jsou zlověstné postavy a často bývají zaměňováni s nekromanty. Nemluví nahlas, ale hovoří skrz tajemnou magii, která jim umožňuje mluvit a vrtat se v cizí mysli. To a jejich sklon v nošení fialových plášťů s kápí a kos jako znaků svého úřadu jim záskává málo přízně, a když kráčejí davem, ten se před nimi rozestupuje. Ametystová fakulta má nejmenší důvěru ze všech říšských fakult a přitahuje neobvyklou pozornost lovců čarodějnic a vymítačů.

Dělení podle účelu

EVOKACE

Jedná se o práci s entitami, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo být vytvořeny. Tyto entity mohou být nahlíženy jako nezávislí duchové, fragmenty mágova podvědomí, nebo egregory různých druhů životních forem - podle mágovy chuti a struktury použité víry. V praxi je Evokace využívána pro Očarování, kdy jsou evokované entity vytvořeny, aby působily efekt v mágově pověření. Evokované entity najdou jisté uplatnění i v Divinaci, kdy jsou užity k získání informací pro mága.



DIVINACE

Zahrnuje všechny praktiky, kterými se mág snaží rozšířit své vnímání v magickém významu.



OČAROVÁNÍ

Zahrnuje všechny praktiky, kterými se mág pokouší vtisknout svou vůli realitě.



INVOKACE

Záměrné sladění vědomí a nevědomí s některým archetypálním nebo jinak významným myšlenkovým vzorem. Často jsou používány klasické koncepce pohanských božských forem, ale jiné principy mohou posloužit stejně dobře. Invokace vytváří stavy inspirace nebo "posedlosti" v jejichž průběhu může být prováděno Očarování, Divinace nebo případně Evokace.



ILUMINACE

Je záměrná sebemodifikace za pomoci magie a může zahrnovat kouzla Očarování seslaná na sebe samotného za účelem napravení slabosti nebo zvětšení sil, a Divinaci a Invokaci použitou pro získání inspirace a směru.

Dělení magie podle úrovně schopnosti mága

ČARODĚJNICTVÍ

Je jednoduchá magie, která závisí na skrytých spojeních, která existují mezi fyzickými fenomény. Čarodějnictví je mechanické umění, které nevyžaduje předpoklad, že existuje spojení mezi myslí operatéra a cílem. Jakékoliv výsledky pocházející z tohoto spojení mohou být, pochopitelně, považovány za bonus navíc. Na úrovni Čarodějnictví mág tvoří artefakty, nástroje a pomůcky, které magicky interagují s fyzickým světem, a které mohou být používány subtilnějším způsobem znovu na dalších úrovních. Práce na čarodějnické úrovni by měly být prováděny důkladně, protože jakkoliv jednoduše tyto praktiky vypadají, jsou základem, na němž spočívá práce na vyšších rovinách.



ŠAMANSKÁ MAGIE

Pracuje na úrovni transu, vizí, im aginace a snů. Otevírá mágovo podvědomí potlačením psychického cenzora za použití různých technik. Na této úrovni stojí mág v tvář vážnému nebezpečí a bude se asi často uchylovat k čarodějnické úrovni nebo poutacímu rituálu, pokud by jej něco hrozilo pos ednout nebo převálcovat.



RITUÁLNÍ MAGIE

Kombinuje schopnosti používané na čarodějnické a šamanské úrovni. Mág slučuje použití nástrojů z čarodějnické úrovně s podvědomými silami uvolněnými na šamanské úrovni a kombinuje jejich užití uspořádaným a kontrolovaným způsobem.



VYSOKÁ MAGIE

Vysoká magie je to, k čemu dochází, když přímému magickému efektu vůle nestojí v cestě žádná překážka, žádná bariéra nestojí v cestě přímému jasnozření a předvídání a neexistuje žádný předěl mezi mágem a jakoukoliv formou raportu nebo vědomí, do které se rozhodne vstoupit. Pro většinu lidí se brány Vysoké Magie otevřou na několik vrcholných okamžiků v životě. Jak mág posupuje ve svém tréningu, přinutí takto získané momentum brány zázračného otevřít se častěji. Pro pět konjurací Vysoké Magie nejsou dány žádné procedury. Vysoká Magie představuje bod, kde technika ukazuje cestu intuitivnímu geniovi a každý musí získat klíč k puštění těchto sil z řetězu sám za sebe.

Základní a pomocné aspekty magie

ZÁKLADNÍ ASPEKTY

1. ČISTOTA - před magickým úkonem je třeba se očistit, a to především fyzicky, abychom nerušili energii. Je pořeba sundat taky všechny vodivé kovy. Po psychické stránce musíme být schopni se soustředit.

2. NAČASOVÁNÍ - obvykle záleží na měsíci - přibývající se hodí pro konstruktivní magii, ubývající zase pro destruktivní, apod.

3. TOUHA - pro magii velice důležitý aspekt. Musíme skutečně chtít, aby se stalo to, na čem pracujeme.

POMOCNÉ ASPEKTY

Pomocí těchto prvků lze dosáhnout lepších výsledků:

1. SEX - sexuální magie je účinná hlavně proto, že při orgasmu tělo kolem sebe nahromadí bioelektrickou energii, kterou lze pomocí vůle využít k magickým účelům.

2. SMRT - stejně jako při sexu se i při umírání vytváří stejná energie. Avšak smrt se obvykle nevyužívá - nemůžeme zabít nevinné zvíře nebo člověka jen pro uspokojení našich potřeb!

3. SILNÁ EMOCE - např. vztek, apod. Při plném prožití emocí se děje totéž jako při sexu nebo umírání.

Magie živlů

Magie živlů se zakládá na představě o existenci čtyř živlů, které prostupují materiálním vesmírem. Tyto elementy jsou často pokládány za základ veškerého fyzického stvoření...

Magie živlů se zakládá na představě o existenci čtyř živlů, které prostupují materiálním vesmírem. Tyto elementy jsou často pokládány za základ veškerého fyzického stvoření. Nejsou to žádné božstva, ale prazákladní síly nefyzického světa, čili vesmíru.

Dokážeme-li harmonicky spolupracovat s těmito čtyřmi živly, můžeme tyto živelné síly přimět, aby působily k našemu prospěchu. Magii živlů lze tedy označit za druh praktické magie, založené na schopnosti komunikovat se čtyřmi živelnými prasilami.

Tyto čtyři základní živly jsou spirituálními ekvivalenty fyzické hmoty Země, Vody, Ohně a Vzduchu. Často jsou zobrazeny jako symboly, např. na tarotech, ale i jiných kartách, oltářích, knihách, či jako rytiny na zdech.

V různých systémech rituální magie můžeme vidět snahu o mistrovské ovládnutí těchto živlů. Často jsou součástí iniciací a zasvěcení osob, které postupují magickou cestou. Také z lidských dlaní se dá rozpoznat, má-li dotyčná osoba již zmíněné schopnosti. Nic nikomu ale samo nespadne do klína a vždy se musíme velmi snažit a pracovat na sobě.
Tyto osoby by měly být schopny s pomocí čtyř živlů praktikovat magii, která se projeví ve fyzickém světě. Je nutno podotknout, že někteří lidé mají k praktikování úspěšné magii živlů přirozené sklony více rozvinuty, než jiní. Cítí, že jsou jiní a daří se jim ihned a jejich úspěchy na sebe nenechají dlouho čekat. S takovými předpoklady jsou skvělými mágy, ovšem za předpokladu, že o svých schopnostech ví a rozvíjí je.

Forma oktagonu vypovídá, že ženská podstata je tělesnost a mysl mužská podstata.

Energie živlů jsou přítomny ve veškerých hmotných objektech, přičemž v každé částici hmoty jsou současně přítomny všechny čtyři živly, z nichž některé převládají. Magie živlů však dokáže vysvětlit svými čtyřmi elementy nejrůznější lidské vlastnosti. Emoce souvisí s živlem Vody, rozvážnost se Zemí a horečná aktivita s působením Ohně. Proto například na emotivních kouzlech, které by měly působit pomalu, se podílí elementy Vody a Země, kouzlo lásky, které má působit na emoce, si vyžaduje spolupráci Vody a přidáním trochy vášně - Ohně, elementem komunikace je síla Vzduchu. Vše chápejme jako symboly.

Chcete-li začít s praktikováním magie živlů, musíte o harmonii s živly začít usilovat ve svém nitru. Dříve než začnete pracovat s kterýmkoli elementem, musíte s ním dosáhnout úplného souznění a takto postupovat se všemi elementy. Jakmile dospějete k harmonii, je pro vás magická práce snadná. Jednoduše s živly rozmlouváte a žádáte je, aby vám pomohly dosáhnout cílů, o které usilujete.

Použitím svíčky při magických praktikách posílíte živel Ohně, naopak použitím kadidla znásobíte živel Vzduchu. Motlitba u břehu řeky posílí element Vody a hlína zase Zemi.

Některé směry věří v typické zástupce jednotlivých živlů. Podzemní skřítci zastupují živelné síly Země, mořské panny, víly a rusalky Vodu, salamandři Oheň a Vzduch jiné spirituální bytosti.

Jak začít s učením? Začněte s pěstováním rostlin, stačí v truhlíku na okně. Ovlivňujte jejich růst, hovořte s nimi, soustřeďte se na ně a po čase ucítíte, že vám květiny odpovídají. Tímto rozvíjíte živel Země. Budete-li vytrvalí, podaří se vám to, chce to ale trénovat týdny, měsíce. Zvládnutí všech živlů potrvá ještě déle a věřte, že odradí každého, kdo není o svém cíli pevně přesvědčen.


Měsíční magie

Jako má Měsíc vliv na mořský příliv a odliv, na nálady lidí a růst květin, má vliv i na magické čarování. Ubývající Měsíc prakticky platí jako optimální doba pro kouzla škodící, / nezkoušejte...uvědomte si příčiny a následky /,ale hodí se i ke studiu starých kouzelných spisů a k začarování negativních energií. Nejstarší kouzla se prý prováděla za tmavých nocí bezprostředně před Novoluním, tj. období, kdy Měsíc na obloze není vidět.

Rituály bílé magie k posílení zdraví, blahobytu a štěstí byly naopak prováděny vždy při přibývajícím Měsíci a ty nejdůležitější dokonce při samotném úplňku, kdy je magická síla absolutně největší a nejúčinější.

Fáze Měsíce při našem narození

Zkuste ze starých kalendářů vypátrat, v jakém postavení byl Měsíc v den, kdy jste se narodili. I to o nás totiž leccos vypoví.

NOVOLUNÍ

Všichni, kteří přišli na svět o novoluní nebo do tří a půl dne po něm, mají tendenci se do všeho vrhat po hlavě a většinou bez přemýšlení.

DORŮSTAJÍCÍ MĚSÍC

Na obloze se objevuje první srpek Měsíce. Lidé narození v této fázi mají potřebu sebeprosazení, chtějí být akční. Věří především sami sobě.

PRVNÍ ČTVRT MĚSÍCE

V této fázi je na obloze vidět půlka měsíce. Pokud jste se v tuto chvíli narodili, může se vám zdát, že celý život stojíte na křižovatkách a pořád se musíte rozhodovat, kudy jít dál.

ÚPLNĚK

Všichni lidé, kteří se narodili o úplňku a v průběhu následujících tři a půl dne, se nejvíce zajímají o témata vztahů. Může jim dlouho trvat, než si uvědomí nejprve sami sebe, a proto mohou v životě zažít vážné krize.

VYPOUKLÝ MĚSÍC

Právě teď měsíční světlo čím dál tím víc sílí, ale pořád to ještě není úplněk. Lidé narození za této fáze věnují spoustu svého času jakémusi sebeobjevování a chtějí z života udělat něco hodnotného. Neustále mají potřebu zdokonalovat se a zlepšovat v tom, co už ale skvěle umějí.

UBÝVAJÍCÍ MĚSÍC

Luna začíná ubývat. Z jedné strany je trochu zploštělá, ale stále ještě září. Lidé narození v této fázi se rádi předvádějí před ostatními a dokazují, co v nich je. Jsou to rození učitelé nebo také herci a baviči.

POSLEDNÍ ČTVRT MĚSÍCE

Lina je na obloze zase osvětlena jen napůl, tentokrát ale z druhé strany. Lidé narození v této fázi jsou zaměřeni na budoucnost. Někdy mají smysl pro humor a ironii, ale nejsou schopni přijímat vlastní kritiku.

BALZAMICKÝ MĚSÍC

Ze srpku už zůstala jenom stříbrná nitka a pomalu mizí. Lidé narození za balzamické Luny obvykle nejdou s davem, nebo se mu nějakým způsobem vymykají. Mají v sobě často cosi jako prorocký smysl, nebo pocit, že mají nějaké zvláštní poslání.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dji drones

(DaviZet, 25. 11. 2018 23:37)

https://nofilmschool.com/user/1388038

suppper

(květinka, 27. 12. 2009 22:26)

DÍKKY :-D

nezávislý pohled

(Mefistofeles, 9. 10. 2007 23:27)

pouze lidské laické dělení, pokus o pochopení principů Kabaly